Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poslední modlitba

15. 6. 2013
Polední slunce pálí do zátylku. Pot na zádech pod uniformou nepříjemně lepí košili k tělu. Neklidný kůň pohazuje hlavou. I můj klid uletěl ve chvíli, kdy jsem zjistil kam jedeme.
Bože! Copak se doopravdy zbláznil?! Copak nevidí tu záplavu stanů?! Tohle není jako vždycky! Teď je všechno jinak! Není ráno ale poledne a stanů v údolí není stovka! Krucinál tuhle bitvu nemůžeme vyhrát! Kolik rudochů tam asi je? Tisíce?! A nás pár stovek?!
Obvyklá jistota je pryč. I ostatní důstojníci jsou neklidní. Měli bysme počkat na posily... Namyšlenej idiot! Chce nás všechny poslat do pekla?!
Nedokážu ovládnout ruce. Třesou se, i když pevně svírám uzdu. V krku mám pouštní sucho. Ten pocit, že se snad už nenadechnu...
Přeci nejsem zbabělec, do háje! Ale dnes poprvé mám sto chutí otočit koně a ujíždět pryč! Možná by to byla milosrdnější smrt. Ale já chci žít!
Custer se otočil. Modré oči se lesknou šílenstvím. Jeho pohled je pečetí osudu. Tohle je konec! Tasil šavli. Dech se zadrhl v plicích. Strach stáhl hrdlo jak katova smyčka. Povel k útoku nevnímám. Není cesty zpátky! Zbývá modlitba... a zoufalý boj o život...
Otče náš, jenž jsi na nebesích...
 
25. 6. 1876, údolí Litle Bighorn, Montana, USA
 
Poznámka: Bitvu u Litle Bighornu více než polovina vojáků 7. kavalerie nepřežila, z oddílu vedeného Custerem nepřežil nikdo. Historikové dodnes nejsou jednotní v názoru, zda to byla, nebo nebyla Custerova vina.
 

modlitba-001.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA